“ Máme sílu dračí „
Tento slogan nás bude potkávat téměř celou trasu a nutno říct, že to tak chvílemi bylo!
Letos musíme dohnat to, co jsme loni promrhali kvůli počasí a nepřízni osudu 🙁

1. den (64km/850m up): KM – Ústí
   Na přesun k prvnímu noclehu do Ústí jsme nominovali domestika Michala, ale prasklé špice mu nedovolili nás pořádně roztavit. No, drobet síly nám ušetřil a u přehrady na Rusavě nás opustil. Tak jsme pokračovali (duo T+S) k Trojáku a „Marušce“. Víme co nás čeká v dalších dnech, proto přes Hošťálkovou na chalupu.    
2. den (92km/1800m up): Ústí – Čarták – Lysá – Morávka
   Počasí nám bude přát tak výbavu do zimy někteří vybalí. Po úpravách vyrážíme na první „těžkou“ směr Třeštík a Čarták. Přes Bumbálku to frknem na Bílou a Staré Hamry a podél přehrady Šance s nádhernými výhledy se po pomalu zvedající cestě šplháme na Kobylanku. Zcela nepoznám rozdíl v řevu jelena a medvěda, ale asi to byl jelen s řevem medvěda co jsme slyšeli, naštěstí pro něj (nás) jsme se nepotkali. Z Kobylanky na Zimný a hurá na Lysou!!!  Je nutno poznamenat, že díky kůrovci jsou teď výhledy všude parádní. Tedy :  „Díky Ti příteli z kůry, za ten pohled z hůry“.
   Pot a jen pot, nahoře bylo nádherně a zaslouženě (letos to bude ještě víckrát 🙂 ). Ale ta R12 jak tam chutná!! Prostě zaslouženě!! Tak radši dvakrát, co kdyby. Nemůžeme moc vysedávat, jak říká Svaťa „pojedeme dlouho a už jen z kopce“, zateplit a rychle dolů. Přes Krásnou a Pražmo do penzionu Na Jízdárně v Morávce. Kdepak se nám jen schoval, celou Morávku máme projetou a nic. Jejda, on je na kopci, ale jakém a prej z kopce. Hm, chce to pivo navíc. Nicméně penzion pěkný se vším všudy, pět hvězdiček navrch ! Rychle spát, zítra to bude megahorská se třemi vrcholy první kategorie…
3. den (84km/2140m up): Morávka – Javorový (Prašivá) – Velká Čantoryje – Kozubová – Dolní Lomná
   Chladné, ale slunečné ráno, obloha čistě modrá. Bude nádherně!! Po vydatné snídani  a rozloučení v penzionu sjezd do Morávky a dále na Raškovice a Vyšní Lhoty. Tady odbočíme směr Prašivá. Máme dnes hodně vrcholů tak se tady poprvé, ale naposled  rozloučíme. Svaťa šlape dál na Prašivou, výjezd je to prudký a ti turisti co tu jsou nedovolí jít vedle kola. Odměnou na vrcholu je opravená chata se zavřenou vyhlídkou a krásný kostel Sv. Antonína. Sjezd dolů a do obce Guty, kde je znovu postavený kostel Božího těla, který shořel roku 2017! Po prohlídce směr Oldřichovice (místní část Třince) kde se potkáme. Tomáš po rozdělení taky směr Guty, ale kostel minul, protože ujížděl na vrchol Javorový. Důvodem tohoto dlouhého, ale krásného výšlapu je chybějící turistická známka. Odměnou bylo i pivko a překrásné výhledy jak z vrcholu tak po celý výjezd. Po chvíli odpočinku sjezd do již zmíněných Oldřichovic. Odtud se pozvolna už oba  blížíme k Nýdku. Po krátké poradě a mírné úpravě trasy přichází cykloturistické zdolání vrcholu „Velké Čantoryje“ i s rozhlednou a pivem. Mám dojem, že cyklisti jsme tam byli jediní (kdo normální by tam jel, když se tam blbě i jde) a česky mluvící taky! To stále není pro dnešní den vše!!! Po sjezdu byly brzdy pěkně rozžhavené, tak jsme jim dali pauzu a přejeli k obci Milíkov, kde na nás čekal opravdový bonus. Další velmi výživný cykloturistický výstup k rozhledně „Kozubová“. Po těch dvou předcházejících vrcholech byl tento opravdu „Vrcholem“! Naštěstí Tomáš vymyslel zkratku a fakt byla kratší, ale to bylo jediné její pozitivum. Prostě hnus!! Nahoře jsme stihli i zapadající slunce a to znamenalo nasadit světla a lesníma cestama dolů, samozřejmě zima a úplná tma. V Dolní lomné nás v penzionu Pod Akáty evidentně nečekali, nakonec se vše vysvětlilo a dostali jsme i teplou večeři. Ten den stál opravdu za to!! Tekutiny jsme tím pádem museli doplnit.
4. den (97km/1720m up): Dolní Lomná – Skalka – Severka – Tetřev – Mikovčák – Ľuby – Štiavnik – Kasárna – Ústí
   Ráno nás opět vítá sluníčko, což je první ranní energie a po vydatné snídani jsme zase plni sil. Dnes to bude o drobet lehčí… . Pod penzionem za mostem doprava a do kopce áž k turistické chatě Skalka, zavřeno. Jejich chyba. Jedeme dál k chatě Severka, je sice v rekonstrukci, ale okénko je otevřené. Nádherný výhled a dobré pivo doplní síly. Přes Kostelky ke Kamenné chatě a tedy rozhledně „Tetřev“. Odtud sjezdem kolem Medvědí skály do Turzovky. Chvíli po hlavní silnici a pak za levou rukou do Dlhé nad Kysucou. Dál  po žlté a zase cykloturistika až k „Mikovčákově rozhledně“. Kopce tu mají stejně dobré jako u nás a místy i lepší, ale ten klid při šlapání do kopce i sjezdech dolů mají lepší. Čas doplnit energii a po červené k rozhledně „Luby“. Je trochu rozbitá a asi proto se na ni nesmí. Odtud to bude už pohoda… ,  přiznejme si nestalo se tak. Až k Melocíkovi ano, ale pak se to nějak zamotalo. Možná uspokojení, že už jen Štiavnik a Kasárna a pak pohoda, nebo únava po předchozích náročných dnech. Nevím, ale na konec jsme ty Kasárna do tmy stihli a pak to byla ta „pohoda“až na chalupu. Od Melocíka to bylo těžké, ale zase krásná cesta lesem a dokonce jsme si i přidali, protože kopců není nikdy dost! No stihli jsme i zmoknout, ne moc, ale fajně. Na chalupě nás navštívil Pef, dostal pivo i baňku a pak jsme ho propustili. Únava značná, najíst napít a do pelechu.
5. den (73km/600m up): Ústí – Želechovické paseky – Samuel – KM
   Zase krásné ráno, Vartovnu vynecháme, rozhleden a vrcholů bylo dost. Dnes už jen k vyhlídce u Samuela. Svaťa se chtěl podívat na Želechovické paseky, bylo tam fakt krásně a ty výhledy. Ale asi si to moc nevychutnal, protože furt kontroloval rám svého kola. Naštěstí rám i Svaťa vydrželi a po krátké pauze u Samuela mezi pastvinami jedeme domů. No jistě, co by to bylo za výjezd kdyby jsme nekončili na Viole. Ještě že tu je, když ti naši bývalí parťáci stávkují…

   Letos to bylo náročné, ale nádherné, určitě jsme si to užili, i když chvílemi to bylo za hranou. Od příštího roku zvolníme a třeba se někdo přidá.